Úštěk a okolí

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA - MÍROVÉ NÁMĚSTÍ

Kostel sv. Petra a Pavla, Penzion U RYBNÍKA, Úštěk Kostel byl postaven v letech 1764 - 72 na místě staršího kostela sv. Michala (14. stol.). Kostel je ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1770. Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z r. 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Pozoruhodná je kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny.

Skříně varhan jsou původní podle Lauterera - postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifner z Prahy. V posledních třech letech dochází k venkovním opravám a objekt byl slavnostně nasvícen.

HRAD - PANSKÝ DVŮD

Jádro zachovalých budov hradu vzniklo v poslední třetině 14. století. Jde hlavně o budovu paláce, která má ve své dolní části velmi silné zdivo. Hrad byl zbudován těsně při náměstí. V období gotiky byl palác různě opravován a dostavován. V první části 16. století byl palác doplněn velkým sálem v druhém patře. Ve sklepech paláce jsou velké prostory vytesané přímo do pískovcové skály. K severozápadnímu cípu je nezvykle připojena věžovitá budova barokního rázu, která šikmými okny prozrazuje svůj původní účel jako schodiště. V r. 1779 byl hrad prodán právovárečnému měšťanstvu a byl užíván jako sladovna. Stavební úpravy z tohoto období porušily původní stavbu hradu (přistaven komín, zrušeno schodiště, změny klenby). Po roce 1945 hrad chátrá a vinou necitlivých stavebních zásahů je narušena jeho statika.

V současnosti je připraven projekt na záchranu tohoto vzácného objektu. Jeho realizace bude vyžadovat nemalé množství času a finančních prostředků. V roce 2004 obdrželo město Úštěk dotaci od Ústeckého kraje na statické zajištění. V době městských slavností tvoří hradní nádvoří neopakovatelnou kulisu nejrůznějších vystoupení.

PIKARTSKÁ VĚŽ - PANSKÝ DVŮR

Pikartská věž, Penzion U RYBNÍKA, Úštěk Jedná se o nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění. Byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli totiž husité označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Později až do roku 1947 byla věž využívána pro obytné účely.

Věž je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné, má 4 podlaží, přičemž poslední je o něco nižší než ostatní, protože věž roku 1859 vyhořela o už se neobnovila v původní výši. V současné době věž slouží jako galerie, záměrem je vytvořit zde muzeum.

SKLEPENÍ - PANSKÝ DVŮR, MÍROVÉ NÁMĚSTÍ

Vznik sklepení se datuje až okolo roku 1350. Tří až čtyřpatrová sklepení pod celým úštěckým náměstím a hradem jsou vytesána v pískovcové skále. Do 17. století sloužily sklepy jako únikové cesty, které vedly údajně až na hrádek Helfenburk, později byly využívány pro skladování ovoce a zeleniny.

Dnes je možno shlédnout tyto prostory v rámci organizovaných prohlídek města.

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA - 1. MÁJE

Židovská synagoga byla slavnostně znovuotevřena na podzim 2003. Za shlédnutí stojí zrestaurovaná výmalba hlavního sálu s maurskými motivy, která je cennou ukázkou raného historismu. Expozice v prostorách školy a bytu učitele v suterénu byla realizována za podpory Nadace Židovského muzea v Praze.

PTAČÍ DOMKY - KAMENNÁ ULICE

Ptačí domky byly postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici. Jedná se o dřevěné přístavky na skalní stěně (připomínají ptačí hnízda). Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Zvláštností je, že ze zadní strany mají domky několik pater, přičemž ze přední strany lze dosáhnout až na okap (ulice 1. máje).

RYBNÍK BARVÍŘ

Rybník Barvíř, Penzion U RYBNÍKA, Úštěk Na severním úpatí pískovcového ostrohu leží poslední z původních středověkých rybníků - Barvíř, který byl vždy důležitou zásobárnou užitkové vody pro město a byl využíván zejména pro potřeby zdejšího tkalcovského průmyslu. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce celého rybníka. Byla opravena hráz, obě výpusti, upraveny břehy a byla odtěžena i vrstva usazeného bahna, která byla místy až 6 m mohutná.

Dnes slouží rybník Barvíř jako sportovní rybářský revír ve správě města a je zde možné po zakoupení povolenky rybařit.

JEZERO CHMELAŘ

Hlavním centrem turistiky ale i odpočinku je jezero Chmelař, jehož 67 ha vodní plochy a dvě upravované písčité pláže nabízejí návštěvníkům místo pro odpočinek i aktivní zábavu. Název jezero je pojem, který se všeobecně ujal jako v případě blízkého Máchova jezera, jedná se však o vžitý omyl, neboť ve skutečnosti je Chmelař rybník. Vznikl počátkem 60. let na místě bývalého středověkého Velkého rybníka. Nová 400 m dlouhá sypaná hráz zvedla hladinu tak vysoko, že pod ní zmizela i malá osada Zelená ves.

Dnes je Chmelař a přilehlý areál střediskem rekreace. Kempy nabízející okolo 1000 lůžek, pláže, sportovní areál s minigolfem, plážovým volejbalem, horská kola, lodičky a mnoho dalších zařízení včetně nových sociálních zařízení zpříjemňují pobyt všem, kdo se rozhodli strávit u Chmelaře dovolenou nebo jenom víkend.

HRÁDEK HELFENBURK

Hrádek Helfenburk, Penzion U RYBNÍKA, Úštěk Několik minut cesty od osady Ostré leží v malebném Ptačím dole zřícenina Hrádku (Helfenburk), jehož počátky lze datovat do roku 1378. Později toto panství patřilo pražským arcibiskupům, posledním z nich byl Jan Očko z Vlašimi. V roce 1592 přechází Hrádek do majetku Sezimů z Ústí, kteří však samotný hrad neobývají, ale drží na hradě malou vojenskou posádku.

Dnes je Hrádek v majetku města Úštěk a v péči občanského sdružení Hrádek. Ze zpřístupněné věže lze shlédnout blízké i vzdálenější okolí.

OSTRÉ

Toto poutní místo bylo založené jezuity. Vzniklo v letech 1703 - 1707 vybudováním kostelíka o dvou stejných věžích včetně monumentálního přístupového schodiště. Místo se stalo 3. května cílem mnoha poutníků, kteří přichází na vyhlášenou pouť. Od kostelíků směrem k severu se otevírá romantické panoráma úštěcké kotliny s dominujícím vrcholkem severovýchodního Českého středohoří (Sedlo, 726 m).


Židovská synagoga Úštěk