Úštěk a okolí
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA - MÍROVÉ NÁMĚSTÍ
Kostel byl postaven v letech 1764 - 72 na místě staršího kostela sv. Michala (14. stol.). Kostel je ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1770. Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z r. 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Pozoruhodná je kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny.
Skříně varhan jsou původní podle Lauterera - postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifner z Prahy. V posledních třech letech dochází k venkovním opravám a objekt byl slavnostně nasvícen.
HRAD - PANSKÝ DVŮD
Jádro zachovalých budov hradu vzniklo v poslední třetině 14. století. Jde hlavně o budovu paláce, která má ve své dolní části velmi silné zdivo. Hrad byl zbudován těsně při náměstí. V období gotiky byl palác různě opravován a dostavován. V první části 16. století byl palác doplněn velkým sálem v druhém patře. Ve sklepech paláce jsou velké prostory vytesané přímo do pískovcové skály. K severozápadnímu cípu je nezvykle připojena věžovitá budova barokního rázu, která šikmými okny prozrazuje svůj původní účel jako schodiště. V r. 1779 byl hrad prodán právovárečnému měšťanstvu a byl užíván jako sladovna. Stavební úpravy z tohoto období porušily původní stavbu hradu (přistaven komín, zrušeno schodiště, změny klenby). Po roce 1945 hrad chátrá a vinou necitlivých stavebních zásahů je narušena jeho statika.
V současnosti je připraven projekt na záchranu tohoto vzácného objektu. Jeho realizace bude vyžadovat nemalé množství času a finančních prostředků. V roce 2004 obdrželo město Úštěk dotaci od Ústeckého kraje na statické zajištění. V době městských slavností tvoří hradní nádvoří neopakovatelnou kulisu nejrůznějších vystoupení.
PIKARTSKÁ VĚŽ - PANSKÝ DVŮR
Jedná se o nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění. Byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli totiž husité označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Později až do roku 1947 byla věž využívána pro obytné účely.
Věž je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné, má 4 podlaží, přičemž poslední je o něco nižší než ostatní, protože věž roku 1859 vyhořela o už se neobnovila v původní výši. V současné době věž slouží jako galerie, záměrem je vytvořit zde muzeum.
SKLEPENÍ - PANSKÝ DVŮR, MÍROVÉ NÁMĚSTÍ
Vznik sklepení se datuje až okolo roku 1350. Tří až čtyřpatrová sklepení pod celým úštěckým náměstím a hradem jsou vytesána v pískovcové skále. Do 17. století sloužily sklepy jako únikové cesty, které vedly údajně až na hrádek Helfenburk, později byly využívány pro skladování ovoce a zeleniny.
Dnes je možno shlédnout tyto prostory v rámci organizovaných prohlídek města.
ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA - 1. MÁJE
Židovská synagoga byla slavnostně znovuotevřena na podzim 2003. Za shlédnutí stojí zrestaurovaná výmalba hlavního sálu s maurskými motivy, která je cennou ukázkou raného historismu. Expozice v prostorách školy a bytu učitele v suterénu byla realizována za podpory Nadace Židovského muzea v Praze.
PTAČÍ DOMKY - KAMENNÁ ULICE
Ptačí domky byly postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici. Jedná se o dřevěné přístavky na skalní stěně (připomínají ptačí hnízda). Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Zvláštností je, že ze zadní strany mají domky několik pater, přičemž ze přední strany lze dosáhnout až na okap (ulice 1. máje).
RYBNÍK BARVÍŘ
Na severním úpatí pískovcového ostrohu leží poslední z původních středověkých rybníků - Barvíř, který byl vždy důležitou zásobárnou užitkové vody pro město a byl využíván zejména pro potřeby zdejšího tkalcovského průmyslu. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce celého rybníka. Byla opravena hráz, obě výpusti, upraveny břehy a byla odtěžena i vrstva usazeného bahna, která byla místy až 6 m mohutná.
Dnes slouží rybník Barvíř jako sportovní rybářský revír ve správě města a je zde možné po zakoupení povolenky rybařit.
JEZERO CHMELAŘ
Hlavním centrem turistiky ale i odpočinku je jezero Chmelař, jehož 67 ha vodní plochy a dvě upravované písčité pláže nabízejí návštěvníkům místo pro odpočinek i aktivní zábavu. Název jezero je pojem, který se všeobecně ujal jako v případě blízkého Máchova jezera, jedná se však o vžitý omyl, neboť ve skutečnosti je Chmelař rybník. Vznikl počátkem 60. let na místě bývalého středověkého Velkého rybníka. Nová 400 m dlouhá sypaná hráz zvedla hladinu tak vysoko, že pod ní zmizela i malá osada Zelená ves.
Dnes je Chmelař a přilehlý areál střediskem rekreace. Kempy nabízející okolo 1000 lůžek, pláže, sportovní areál s minigolfem, plážovým volejbalem, horská kola, lodičky a mnoho dalších zařízení včetně nových sociálních zařízení zpříjemňují pobyt všem, kdo se rozhodli strávit u Chmelaře dovolenou nebo jenom víkend.
HRÁDEK HELFENBURK
Několik minut cesty od osady Ostré leží v malebném Ptačím dole zřícenina Hrádku (Helfenburk), jehož počátky lze datovat do roku 1378. Později toto panství patřilo pražským arcibiskupům, posledním z nich byl Jan Očko z Vlašimi. V roce 1592 přechází Hrádek do majetku Sezimů z Ústí, kteří však samotný hrad neobývají, ale drží na hradě malou vojenskou posádku.
Dnes je Hrádek v majetku města Úštěk a v péči občanského sdružení Hrádek. Ze zpřístupněné věže lze shlédnout blízké i vzdálenější okolí.
OSTRÉ
Toto poutní místo bylo založené jezuity. Vzniklo v letech 1703 - 1707 vybudováním kostelíka o dvou stejných věžích včetně monumentálního přístupového schodiště. Místo se stalo 3. května cílem mnoha poutníků, kteří přichází na vyhlášenou pouť. Od kostelíků směrem k severu se otevírá romantické panoráma úštěcké kotliny s dominujícím vrcholkem severovýchodního Českého středohoří (Sedlo, 726 m).
Židovská synagoga Úštěk